Krátce z historie

08.01.2009 11:47

Historie JRT: 

Veškeré prameny týkající se Jack Russell terriéra míří na Britské ostrovy, kolébku kynologie. Velká Británie má již několik století velkou loveckou tradici. Při honech na lišku se používali honící psi, kteří lišku vystopovali a následně pronásledovali za hlasitého štěkotu. Lovci, kteří nejčastěji sedlali koně, sledovali psy a po úmorné honičce lišku zastřelili. Avšak stávalo se, že liška unikla psům do nory, nepřístupná jak honáckým psům tak lovcům. V této chvíli nastupuje na „scénu“ předchůdce Jack Russell terriéra, pes vyšlechtěný k účelu vystopovat lišku v noře. Pes s pořádným rancem odvahy a horlivostí rázem mizí v noře, i několik metrů pod zemí a štěká tak dlouho, dokud lišku nevypudí ven. Byli však vycvičeni tak, aby lišku nezakousli. Zajímavé je, že tito bystří psi neměli přesně stanovený typ. Jeho různorodost se odrážela především v délce srsti, její barvě a struktuře, velikosti. Proto byli zahrnování do jedné skupiny nazvané „working dogs“ tedy pracovní psi. Jelikož se o tohoto psíka začala zajímat i nelovecká veřejnost, přičemž lovci si vybírali štěňata s přesnými povahovými a fyzickými rysy, došlo k dalšímu šlechtění až vznikl temperamentní gentleman Jack Russell terriér.

Historie PRT:

Vikář John (Jack) Russell, zakladatel tohoto plemene, se narodil v roce 1795 v Darmouthu v Devonu. Stal se duchovním a povětšinu svého života sloužil ve velké farnosti Swymbridge v Devonu. Jako zkušený jezdec a velký lovec se začal vášnivě věnovat chovu a selekci teriérů. V roce 1873 byl založen Kennel Club a Russell se stal jedním z jeho prvních členů. Zemřel v roce 1883 v úctyhodném věku 87 let. Svého prvního teriéra si pořídil při svých studiích na Oxfordské univerzitě. Jednalo se o bílou fenu s drátovitou srstí a znaky na hlavě, která se velmi podobala dnešnímu standardu. Jack Russell provedl celou řadu křížení mezi různými pracovními jedno- barevnými či skvrnitými teriéry. Jeho záměrem bylo vždy zdokonalovat lovecké schopnosti, aniž by bral příliš velký ohled na jednotnost typu. Tato tradice křížení s jinými plemeny teriérů pokračovala i nadále. Russell se rovněž snažil zkřížit plemeno s jinými plemeny psů, avšak potomci neodpovídali původnímu typu Jack Russell teriéra. Vzhledem k tomuto neuspokojivému výsledku byly takové pokusy ukončeny. Od konce druhé světové války si plemeno získávalo stále větší oblibu na evropském kontinentu, zejména u lovců a jezdců. Kennel Club (Velká Británie) toto plemeno uznal dne 22. ledna 1990 a vydal oficiální prozatímní standard pod názvem Parson Jack Russell Teriér. FCI jej pak jako plemeno přijala do svého prozatímního seznamu 2. července 1990.

Zpět