FCI III/345, zkratka JRT, původ Velká Británie

Skupina FCI:
Skupina 3 - Teriéři
Sekce 2 - Nízkonozí teriéři

Všeobecně:

Jack Russel teriér je silný, aktivní, hbitý a pružný pracovní pes s odvážnou povahou a pružným tělem střední délky. Jeho svižná chůze se hodí k jeho čilému výrazu.

Hlava:

Lebka musí být plochá, středně široká, postupně se zužující k očím, přecházející v silný čenich s velmi silnými čelistmi. Stop musí být zřetelný, ale ne silně vyjádřený. Délka od stopu k nosu má být o trochu kratší, než od stopu k týlnímu hrbolu, svaly čelistí musí být dobře vyvinuté. Nos musí být černý. Dobře vyvinuté silné čelisti s pevně napojenými pigmentovanými pysky a s nůžkovým skusem, s pevnými zuby. Uši překlopené, nebo zavěšené, silné a velmi pohyblivé. Oči jsou malé a tmavé s bdělým výrazem. Nesmí být vypouklé. Oční víčka jsou dobře spojená. Okraje očních víček musí být černé.

Tělo:

Krk je pevný a suchý, schopný dobře vyrovnávat postavení hlavy. Hrudník spíše hluboký než široký s dostatečnou vzdáleností od země. Spodní strana hrudníku se nachází, pokud jde o výšku, uprostřed mezi zemí a kohoutkem. Tělo je trochu delší než jeho výška, měřeno tak, že délka od kohoutku k nasazení ocasu je trochu delší, než vzdálenost od kohoutku k zemi. Hřbet je rovný. Žebra klenutá, po stranách oploštělá, takže hrudník se dá obejmout rukama - objem činí asi 40 až 43 cm. Bedra musí být krátká, pevná a svalnatá. Lopatky směřují šikmo a nejsou příliš osvalené. Hrudní končetiny jsou rovné od lopatek k prstům, z pohledu zepředu i ze strany a s dostatečnou délkou nadloktí, takže lokty stojí pod tělem. Předhrudí je jasně patrné. Pánevní končetiny jsou silné a svalnaté, vzhledem k plecím dobře vyvážené. Při pohledu zezadu jsou rovnoběžné. Dobré zaúhlení kolen a nízko položená hlezna. Tlapky jsou malé, okrouhlé, pevné, se silnými nášlapnými polštářky. Prsty středně klenuté, ani vbočené ani vybočené. Pohybuje se přímo, pravidelně, volně, čile. V klidu může ocas viset. Při pohybu musí stát vzpřímeně.

Výška: 

Ideální je výška mezi 25 a 30 centimetry, s hmotností v kilogramech rovnající se 1 kg na 5 centimetů výšky v kohoutkul Pes o výšce 25 centimetrů má tedy vážit 5 kg a pes o výšce 30 cm 6 kg.

Srst a barva:

Srst může být hladká, drsná a hrubá. Musí být odolná proti povětrnostním vlivům. Bílá by měla převažovat nad černými, tříslovými, či hnědými skvrnami.

Temperament:

Odvážný a nebojácný, přátelský a sebevědomý.

Poznámka:

Psi musí mít v šourku dvě normálně vyvinutá varlata.

Parson Russell Teriér (Parson Russell Terrier)

FCI III/339, zkratka PJR, původ Velká Británie

KLASIFIKACE FCI:
Skupina 3 teriéři.
Sekce 1 vysokonozí a středně velcí teriéři.
Bez pracovní zkoušky.

VYUŽITÍ: 

Robustní, vytrvalý pracovní teriér se zvláštní schopností pracovat pod zemí.

CELKOVÝ VZHLED:

Dovedný, aktivní a energický pes, stavěný pro rychlost a vytrvalost.

DŮLEŽITÉ PROPORCE:

Správně vyvážený pes. Délka hřbetu od kohoutku po kořen ocasu je stejná jako výška od kohoutku k zemi (pes = vyšší než dlouhý). Délka od nosu ke stopu je mírně kratší než délka od stopu k týlu.

CHOVÁNÍ / POVAHA:

V podstatě pracovní teriér se schopností a uzpůsobením pro práci pod zemí a běh s ohaři. Odvážný a přátelský.

VZHLED:

HLAVA
LEBEČNÍ ČÁST:
Lebka: Plochá, přiměřeně široká, k očím se postupně zužuje.
Stop: Mělký.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nos: Černý.
Čelisti/zuby: Čelisti silné, osvalené. Zuby s dokonalým pravidelným a úplným nůžkovým skusem, to znamená, že horní zuby těsně překrývají spodní zuby a jsou kolmo vsazené do čelistí.
Oči: Mandlového tvaru, dosti hluboko vsazené, tmavé, s ostražitým výrazem.
Uši: Malé, ve tvaru písmene V, spadající dopředu, nesené těsně u hlavy; ohyb ucha nemá být výše, než je vrchol lebky.

KRK: Souměrný, svalnatý, správně dlouhý, postupně se rozšiřující do ramen.

TĚLO:
Hřbet: Silný a rovný.
Bedra: Mírně klenutá.
Hrudník: Přiměřeně hluboký; průměrně velké ruce by jej měly za rameny obepnout.
OCAS: Silný, rovný, vysoko nasazený. Obvykle se kupíruje na délku, která tvoří vyvážený poměr k tělu a umožňuje dobré uchopení rukou.

KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY: Silné, musí být rovné, klouby nevtočené, ani vytočené.
Ramena: Dlouhá a šikmá, řádně uložená vzad, v kohoutku s jasným obrysem.
Lokty: Přiléhají k tělu, z boku pracují volně.
PÁNEVNÍ KONČETINY: Silné, svalnaté, s dobře úhlenými kolenními klouby. Hlezna krátká a souběžná, skýtající velké množství hnací síly.
TLAPKY: Kompaktní s pevnými polštářky, nevbočené, ani vybočené.
CHŮZE / POHYB: Volný, živý, správně koordinovaný, s přímým posunem hrudních i pánevních končetin.

KŮŽE: Musí být silná (tlustá) a volná.
OSRSTĚNÍ
SRST: Přirozeně hrubá, uzavřená a hustá, ani drsná, ani jemná. Břicho a spodní strany osrstěné.

BARVA: Zcela bílá nebo s tříslovými, citrónovými či černými znaky, přednostně omezenými na hlavu nebo kořen ocasu.

VELIKOST:
psi ideální kohoutková výška 35 cm
feny ideální kohoutková výška 33 cm.

Výška psů a fen by na dosud přesně nevymezenou přechodnou dobu neměla být nižší než 26 cm. Psi, kteří nemají ideální kohoutkovou výšku, by neměly být pro tento důvod penalizováni a jsou bez omezení používáni v chovu.

VADY:

Každou odchylku od výše uvedených požadavků je třeba považovat za vadu a míra závažnosti, s jakou by se mělo na tuto vadu pohlížet, by měla být přímo úměrná stupni odchylky.

POZNÁMKA:

Psi by měli vykazovat dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku. 

Veškeré prameny týkající se Jack Russell terriéra míří na Britské ostrovy, kolébku kynologie. Velká Británie má již několik století velkou loveckou tradici. Při honech na lišku se používali honící psi, kteří lišku vystopovali a následně pronásledovali za hlasitého štěkotu. Lovci, kteří nejčastěji sedlali koně, sledovali psy a po úmorné honičce lišku zastřelili. Avšak stávalo se, že liška unikla psům do nory, nepřístupná jak honáckým psům tak lovcům. V této chvíli nastupuje na „scénu“ předchůdce Jack Russell terriéra, pes vyšlechtěný k účelu vystopovat lišku v noře. Pes s pořádným rancem odvahy a horlivostí rázem mizí v noře, i několik metrů pod zemí a štěká tak dlouho, dokud lišku nevypudí ven. Byli však vycvičeni tak, aby lišku nezakousli. Zajímavé je, že tito bystří psi neměli přesně stanovený typ. Jeho různorodost se odrážela především v délce srsti, její barvě a struktuře, velikosti. Proto byli zahrnování do jedné skupiny nazvané „working dogs“ tedy pracovní psi. Jelikož se o tohoto psíka začala zajímat i nelovecká veřejnost, přičemž lovci si vybírali štěňata s přesnými povahovými a fyzickými rysy, došlo k dalšímu šlechtění až vznikl temperamentní gentleman Jack Russell terriér.

Historie PRT:

Vikář John (Jack) Russell, zakladatel tohoto plemene, se narodil v roce 1795 v Darmouthu v Devonu. Stal se duchovním a povětšinu svého života sloužil ve velké farnosti Swymbridge v Devonu. Jako zkušený jezdec a velký lovec se začal vášnivě věnovat chovu a selekci teriérů. V roce 1873 byl založen Kennel Club a Russell se stal jedním z jeho prvních členů. Zemřel v roce 1883 v úctyhodném věku 87 let. Svého prvního teriéra si pořídil při svých studiích na Oxfordské univerzitě. Jednalo se o bílou fenu s drátovitou srstí a znaky na hlavě, která se velmi podobala dnešnímu standardu. Jack Russell provedl celou řadu křížení mezi různými pracovními jedno- barevnými či skvrnitými teriéry. Jeho záměrem bylo vždy zdokonalovat lovecké schopnosti, aniž by bral příliš velký ohled na jednotnost typu. Tato tradice křížení s jinými plemeny teriérů pokračovala i nadále. Russell se rovněž snažil zkřížit plemeno s jinými plemeny psů, avšak potomci neodpovídali původnímu typu Jack Russell teriéra. Vzhledem k tomuto neuspokojivému výsledku byly takové pokusy ukončeny. Od konce druhé světové války si plemeno získávalo stále větší oblibu na evropském kontinentu, zejména u lovců a jezdců. Kennel Club (Velká Británie) toto plemeno uznal dne 22. ledna 1990 a vydal oficiální prozatímní standard pod názvem Parson Jack Russell Teriér. FCI jej pak jako plemeno přijala do svého prozatímního seznamu 2. července 1990.

Russell teriéři jsou inteligentní pracovní psi, překypující energií. Russell teriéři nejsou rozhodně psy pro lenochy. V průměrné obytné čtvrti mají tito psíci s notnou dávkou energie a potřebou činorodosti obvykle jen málo možností. Je tedy na pánovi, aby mu nabídl dostatek činnosti. Nečekejte, že se pes přizpůsobí životu za pecí; to se nestane. Je zřejmé, že vzhledem ke svému založení bude vyhledávat aktivity, které neoceníte ani vy, ani obyvatelé čtvrti. Proto je Russell teriér vhodný především pro lidi, kteří se svým psem rádi něco dělají a nechtějí trávit čas doma.

Je třeba si uvědomit, že "jackové" a "parsonové" jsou psi lovečtí a mají tedy notnou dávku loveckého instinktu. Když se štěně dostane do domácnosti, kde žije více domácích zvířat, akceptuje je obyčejně bez potíží. Jakmile jednou Russell vyroste společně s papoušky, fretkami a s kočkami, nepřeloží jim přes cestu ani stéblo a dokáže s nimi uzavřít i přátelství. Obráceně to ale platí rovněž: chcete-li si vzít domů staršího psa, který neměl kontakty s jinými domácími zvířaty, počítejte s tím že bude vaše ostatní zvířata pokládat za kořist a bude jednat podle toho.

Russell teriér je opravdový přítel člověka. Při příchodu návštěvy sice štěká, ale tím to také končí. Návštěvníci bývají obvykle nadšeně přivítáni s neskrývanou radostí: čím víc lidí, tím víc zábavy. Dobře socializovaný Russell teriér velmi dobře vychází s dětmi, jak s vašimi, tak i s jinými. Psi nejsou přecitlivělí, mají sportovní povahu a jsou pro kdejaký žertík nebo hru - ať je jak chce bláznivá a trvá jak chce dlouho. Naproti tomu jsou odjakživa samostatní. To vyplývá z jeho původního využití - rozhodnutí při lovu v liščí noře dělal sám a nikoliv jeho pán. Právě proto potřebují důslednou výchovu. Neposlouchají svého pána proto, že mu chtějí sloužit, ale jen proto, že se jim to líbí - pouze kvůli sobě. Je proto nutné, aby výcvik byl co nejhezčí a nejpodnětnější. Nudná cvičení psi přímo nesnášejí. Na druhou stranu - příliš shovívaví či příliš demokraticky orientovaní páni s tímto plemenem taky nic nepořídí; pes si pak dělá co se mu zlíbí.

Zda se stane z Russell teriéra roztomilý, radostný, nekomplikovaný, sportovní pes, kterého bude jeho majiteli kdekdo závidět, nebo zda z něho vyroste pověstný terorizující Russell teriér, je na jeho pánovi.

Použitá literatura: Esther Verhoef-Verhallen